Gunter Demnig chtěl uchovat památku zavražděných Židů. „Abych připomněl jména, protože rabín v Kolíně (nad Rýnem) mi řekl: „Kdy je člověk zapomenut? Když je zapomenuto jeho jméno.“ To je ta myšlenka, která mě vedla k tomu, abychom jména lidí vrátili před domy, které bývaly jejich domovem a odkud tito lidé pocházeli,“ řekl Gunter Demnig, zakladatel projektu Stolpersteine.
Slavnostní položení dalších kamenů zmizelých do dlažby chodníků ve Vysokém Mýtě se uskutečnilo ve čtvrtek 7. září za účasti senátorky Miluše Horské a studentů místního gymnázia. „Pokračujeme v tradici, kterou jsme založili před čtyřmi lety. V letošním roce jsme položili první kámen pro Reginu Mändlovou, která se narodila v roce 1866 ve Vysokém Mýtě a celý život prožila v domě, kde jsme položili kámen zmizelých. Tam se vdala, tam pracovala, tam vychovala svoji jedinou dceru, která se dožila dospělosti, a z tohoto domu také v prosinci 1942 odešla do transportu přes Pardubice, Terezín a její stopa končí v Osvětimi,“ řekla Soňa Krátká, kurátorka sbírek Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě.
Letošní akce byla netradiční také tím, že právě v tomto domě žije její pravnučka. „Přestože komunisté dům rodině sebrali, byl jí později vrácen. Je to jediný případ ve Vysokém Mýtě, kdy potomci žijí ve stejném domě dodnes. Pro mě byl také osobní v tom, že pravnučka Reginy Mändlové si mě sama vyhledala a později mi věnovala veškeré rodinné materiály. Byly to velmi cenné motáky z Terezína, které jsem přepsala a zpátky rodině jsem přepisy vrátila. Celá složka archivních materiálů byla v rodině celá desetiletí jako jakási tajná krabička, kterou nikdo nikdy neotevřel a nečetl. Jsem moc ráda, že se příběhy vrátily zpátky do rodiny, protože i o té pravnučce jako půlroční se v motácích píše a ona to celý život nevěděla,“ řekla Soňa Krátká.
„Sepsala takový rodokmen, kde popsala všechny děti, které tady bydlely, jak všechny musely odejít do koncentračních táborů a z celé té velké rodiny se vrátili jen tři,“ řekla Marcela Marešová, pravnučka Reginy Mändlové.
Další kámen byl položen synovci Reginy Mändlové Františku Bergerovi, jehož stopa končí v Osvětimi.
„Stejný osud zastihl i rodinu Koblitzovu, které jsme položili čtyři kameny zmizelých v Pražské ulici č. 86. Byli to manželé Vilemína a Karel a jejich dva synové Jan a Bedřich,“ dodala Soňa Krátká.
Také tito čtyři obyvatelé Vysokého Mýta obdrželi předvolání, museli odejít do koncentračního tábora a už se nikdy nevrátili.
Videoreportáž Dalších šest kamenů zmizelých zasadil přímo jejich autor
