Vzorky usychajících borovic byly odeslány do Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, národní referenční laboratoře, odbor diagnostiky škodlivých organismů rostlin. Detekční průzkum naštěstí nepotvrdil výskyt karanténních organismů. Borovice jsou napadeny houbovým patogenem (Sphaeropsis sapinea). Ten způsobuje poškození a následné odumření pupenů provázené výrony pryskyřice na borce větviček i kmenů. Tato choroba se vyskytuje nejen na borovicích, ale také na dalších jehličnanech. Po uvolnění konidií od brzkého jara do pozdního podzimu se může infekce vyvíjet rozsáhle v šiškách, ale zároveň i ve starších pletivech na větvích a kmenech v místech poranění, např. kroupami, hmyzem nebo po řezu. Vážnost onemocnění se zvyšuje na stromech, které jsou oslabené (deficience vody a živin). Účinná chemická ochrana zatím neexistuje.
Dalšími napadenými stromy jsou smrky. Smrky jsou poškozovány mšicí smrkovou (Elatobium abietinum), která způsobuje postupné opadání jehlic. Nárůst teplot v zimním období, může vést k vyšším populacím mšic v jarním období. Mšice se v jarním období velmi rychle množí, a to obzvláště tehdy, je-li sucho. Významný vliv na usychání smrků dále mají abiotické faktory. Smrky nejsou schopné odolávat a aklimatizovat se na extrémní výkyvy počasí a měnící se prostředí, ve kterém rostou. Ani zde neexistuje účinná chemická ochrana proti škůdci.
Z odborných doporučení vyplývá, že napadené dřeviny je třeba včas pokácet, a to nejen stromy úplně suché ale i dřeviny proschlé z více než poloviny, protože již není pravděpodobná regenerace ani v případě příznivého průběhu počasí a doplnění zásob spodní vody.
Všechny výše uvedené skutečnosti povedou k tomu, že v následujících měsících dojde k poměrně masivnímu kácení nemocných jehličnanů ve městě. Úbytek zeleně, ke kterému dojde, budeme samozřejmě nahrazovat. Nechceme, aby zeleň odstraněná v sídlištní zástavbě měla za následek vznik tzv. tepelných ostrovů, jevu, kdy zpevněné povrchy a nedostatek vody způsobují, že ve městech je o několik stupňů tepleji než v jejich okolí.
Městský zahradní architekt doc. Lukáš Štefl proto zpracoval návrh náhradních výsadeb, ve kterém vybral dřeviny vhodné do městské zástavby, které by měly lépe snášet měnící se klima. Nové dřeviny by měly poskytnout a nahradit i další ekosystémové služby, které již odumírající borovice a smrky dát nemohou. Tedy „vyrobí“ nám kyslík, napomohou tlumit hluk, budou zachytávat prach, snižovat koncentraci přízemního ozonu a budou mít již zmiňovanou výraznou roli při ochlazování sídlištní zástavby.
Odbor životního prostředí
Foto Ivana Pokorná, Technické služby Vysoké Mýto
