Vysokomýtské muzeum je nejstarší městské muzeum v Čechách. Bylo založeno v roce 1871 z podnětu vzdělaného mlynáře Karla Richtera. Vzápětí bylo z darů občanů shromážděno více než 200 předmětů. Počáteční nadšení však začalo brzy ochabovat, až byla v roce 1877 zastaven činnost muzea zcela. Po šesti letech se opuštěných sbírek ujal mladý architekt Josef Škorpil, pozdější stavitel a dlouholetý ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Plzni. Sbírky byly umístěny v nově opravené věži Pražské brány a zpřístupněny. V roce 1912 se muzeum přestěhovalo do klasicistního domu jednoho z nejvýznamnějších vysokomýtských rodáků, profesora české řeči a literatury v Olomouci, Brně a Vídni, Aloise Vojtěcha Šembery (1807–1882). Už v mládí založil ve Vysokém Mýtě tradici českého ochotnického divadla, později zřídil městskou knihovnu a městský archiv. Šembera je autorem prvních dějin města vydaných v roce 1845. Mezi jeho zásluhy patří i záchrana zbytků městského opevnění a bran. V Šemberově domě čp. 125 muzeum sídlí dodnes. V roce 1960 se zdejší muzeum stalo muzeem okresním, což bylo paradoxní vzhledem ke skutečnosti, že téhož roku přišlo Vysoké Mýto o status okresního města. Od roku 2003 je muzeum provozováno Pardubickým krajem a patří do jeho sítě regionálních muzeí.
Stálé expozice muzea jsou zaměřeny na technickou tradici Vysokého Mýta a na jeho dějiny. Od roku 2018 muzeum provozuje Muzeum českého karosářství umístěné v komplexu budov staré radnice a soudu na náměstí. Přímo v areálu Regionálního muzea v Šemberově ulici je možné si prohlédnout expozici věnovanou firmě Stratílek, která vyráběla hasičské stříkačky, dále expozici o dějinách města zaměřenou na jeho styky se světem. Každoročně muzeum pořádá několik krátkodobých výstav. Ve správě muzea je též Barokní areál ve Vraclavi s kostelem sv. Mikuláše, poustevnou a lázněmi. V kostele je zpřístupněn souboru dřevěných barokních soch pocházejících z křížové cesty ke klášteru Dolní Hedeč u Králík a v budově lázní je expozice k dějinám obce Vraclav.
René Klimeš a Vojtěch Barcal, RMVM, Foto Radek Štěpán a Jaroslav Horák
